Rabín a kněz se srazí v autech. Obě vozidla jsou rozmlácená, ale oba klerikové vyvázli nezranění. Když se vyhrabou z trosek, rabín si všimne knězova roucha a povídá: "Koukám, že jste kněz. Já jsem rabín. Podívejte na naše auta, nic z nich nezbylo, ale nám se nic nestalo. To je znamení od Boha. Bůh musel chtít, abychom se potkali a stali se přáteli a po zbytek našich dní žili svorně v míru." "Plně s vámi souhlasím, to musí být božské znamení," přikyvuje kněz. "A koukněte, další zázrak. Moje auto je úplně zničené, ale lahvi mešního vína se nic nestalo. Bůh jistě chce, abychom toto víno vypili a oslavili tak štěstí a naše setkání." S těmito slovy podal rabín láhev knězi. Kněz s jeho promluvou souhlasil, otevřel láhev, zavdal si několik mocných loků a podal láhev zpět rabínovi. Rabín zacpal špunt zpět do lahve a podal ji opět knězi. Kněz se udiveně ptá: "Vy se nenapijete?" "Ne, já raději počkám na policisty."

Kohn si koupí mluvícího papouška, který se umí modlit hebrejsky. Rozhlásí to po městě, ale nikdo mu to nevěří a tak se vsadí a dohodnou termín, kdy papouška předvede. V dohodnutý den přinese Kohn papouška a ten mlčí, jako zařezaný. Kohn přišel o spoustu peněz a je na papouška naštvaný. Když přijde domů, popadne brokovnici a jde ho zastřelit. V tu chvíli papoušek promluví: "Počkej, nestřílej mne, počkej týden a uvidíš ten kurz!"

Soudruhu Kohne! Pročpak jste v dotazníku neuvedl, že máte v zahraničí bratra!?! "Ale, soudruhu vedoucí, můj bratr žije v Izraeli." "Správně Kohn, tak proč jste to tam neuvedl!?!" "Ale v zahraničí žiju přeci já! On je doma!!!"

Baví se žid s Rabínem: "Rabíne, slyšel jsem, že pro Boha je století jako pro nás sekunda, je to pravda?" "Svatá pravda!" na to rabín. "A taky je prý pro něj million jako pro nás koruna?" ptá se opět žid. "Tak, tak, to je pravda." "A ty, Rabíne, ty máš u Boha silné slovo, nemohl by ses ho zeptat zda by mi nějakou tu korunu neseslal?" "Ale to je maličkost, musíš si prý ale minutku počkat."

Kohn přijde do synagogy bez klobouku. Přiběhne k němu rabín a nemilosrdně ho napomene: "Kohne, jak můžeš něco takového udělat? Nevíš snad, že je to velký hřích, přijít do chrámu bez klobouku? To je to samé, jako kdybys souložil s manželkou přítele." Kohn se zasměje: "Není to totéž, rabíne. Vyzkoušel jsem to."

Za války: "Žide, když uhodneš, které oko mám skleněné, tak tě nezabiju," řve SSmann." "Je to to levé," odpověděl Žid." "Jak jsi to poznal?" "Dívá se tak lidsky."

Kněz a rabín sedí spolu ve vlaku v jednom kupé. Uplyne drahná chvíle, když se kněz rozhodne prolomit mlčení a začne konverzaci: "Vím dobře, že ve vašem náboženství nesmíte jíst vepřové maso. Už jste ho vlastně někdy ochutnal?" Rabín odpoví: "Abych se přiznal, tak párkrát ano." Opět je chvíli ticho a pak jej přeruší rabín: "Vaše náboženství , pokud vím, ehm..., tak máte žít v dokonalém celibátu, že?" Kněz odpoví: "Ano, rozumím, na co se ptáte. Porušil jsem ho tuším jednou nebo dvakrát." Opět nastane chvíle ticha. Pak se rabín vykloní zpoza novin a utrousí: "Lepší než vepřové, že?"

Stařičká židovská babička vyhraje v loterii 8.000.000,- Euro. Novináři se k ní seběhnou a ptají se: "Co s tolika penězma budete dělat?" "No, víte, mám 3 vnoučata a tak jim postavím domy." "Dost peněz vám ještě zbývá, co uděláte s tím zbytkem?" "No, jo, koupím jim všem auta." "Fajn, ale i tak vám zůstane okolo 5 milonů." "Jo, tak to bych mohla postavit Hitlerovi pořádnej pomník, že?" "Cože???Pomník Hitlerovi??? Vy, židovka???" "Jo." - babička vyhrne rukáv, ukáže na předloktí a říká: "Hitler byl svině, ale čísla vybral dobrý."

Kohn je ve své ložnici přepaden lupiči. "Rozuměj, buď nám dáš všechno zlato, co máš, nebo jsi synem smrti!" Kohn se zamyslí a říká: "Když vám dám 105 kilo mého nejmilovanějšího zlata, tak vypadnete?" Lupiči jsou překvapeni: "No samozřejmě, ale rychle, rychle." Kohn: "Ruku na to?" Lupiči: "Jasně, jasně, ale dělej." Kohn zavolá do ložnice: "Zlato, pojď sem. Přišli si pro tebe."

Vede Mojžíš svůj vyvolený národ z Egypta, na novém místě se jich ptá: "Tak co, zůstaneme? Líbí se vám tady?" "Ne, nelíbí, nějak divně to tady smrdí!" Jdou dál, po dalších dvou dnech: "A co tady, zůstaneme?" "Ne, tady to taky nějak smrdí!" Jdou tedy dále a Mojžíš zase: "Tak tady, ano?" "Ano, zůstaneme - tady nic nesmrdí." ...a tak od té doby mají Židé čistý vzduch - a Arabové ropu!