Církevní (78)

Na rajskou bránu někdo dvakrát zabuší. pak je slyšet, jak někdo huláká: "Ježíš! Maria! Pro Boha! Pro Svatou Pannu! Pro všechny svatý!" Svatý Petr přiběhne otevřít: "Kdo se to tu opovažuje tak strašně se rouhat?" "Jaképak rouhání? Nesu poštu!"

Dva mladíci šli ke zpovědi. První se jde vyzpovídat Franta. Farář ale nemůže z Franty dostat, s kým zhřešil. Hádá, zda to byla paní lékárníková, poštmistrová či snad stavitelová. Když se Franta vrátil, Pepa se ho ptá: “Tak co, dostal jsi rozhřešení?” “Nedostal, ale mám tři nové adresy.” Mladý kněz měl před prvním kázáním trému. Tak mu starý kněz radí, aby si dal na kuráž dvě deci mešního vína. Po kázání se jde mladý zeptat, jaké to starému připadalo, a ten povídá: "Na poprvé docela dobré, ale udělal jsi tři chyby. Zaprvé, říkal jsem dvě deci a ne dva litry. Za druhé, Máří Magdaléna nebyla nevěstka, ale byla zneuctěna. Za třetí, na závěr se říká Amen a ne Ahoj."

Turista přijde ke Genezaretskému jezeru, kde stojí malá bárka, která převáží turisty na druhou stranu. Zeptá se lodníka: "Promiňte, co stojí jízdné na druhou stranu?" Majitel bárky se na něho podívá a řekne: "Dvacet liber." "Není to trochu moc?" "Vážený pane, to je jezero Genezaretské. Po tomto jezeru chodil Kristus pěšky!" Turista se usměje a řekne: "Není divu, při těch cenách!" Na světě jsou dva druhy lidí. Jedni se ráno probudí a řeknou: "Dobré ráno, Bože!". A pak jsou ti, co se ráno probudí a řeknou "Dobrý Bože, ráno!"

Ptali se papeže, proč v kněžském stavu nemohou být také ženy. Odpověděl: "Protože by tak zaniklo zpovědní tajemství." "To je úplná pitomost, aby byli všichni bratři," zlobí se v kostele Honza. "A proč, vole?" ptají se ho kámoši. "No, s kým bych pak spal - se sestrami?!"

Kázání dnes: "Ježíš kráčí po vodách." Kázání zítra: "Jak najít Ježíše." Sňatek jest dílem nebeským. Ovšem Hromy a Blesky také. Farář vypráví: Po jedné mši svaté v našem kostele mi jedna maminka prozradila, jak udržela své dítě v klidu. V polovině kázání mu pošeptala: "Jestli nebudeš zticha, pan farář ztratí nit a bude muset začít kázat znovu od začátku!"

Jeden kněz byl biskupem přeložen do problémové farnosti. O tři roky později ho biskup navštíví a s radostí shledá, že farnost je velmi živá a zcela bez problémů. Biskup chce kněze pochválit, ale tak, aby nebyl na sebe příliš pyšný. Proto mu řekne: „Duch svatý udělal v této farnosti vaším prostřednictvím skvělou práci.“ „Ano, Excelence,“ odtuší kněz, „ale rád bych, abyste nezapomněl, v jakém stavu ta farnost byla, když se o ni Duch svatý staral sám.“

Malý synek kazatele se ptá: "Taťko, všiml jsem si, že se vždycky v neděli ráno před kázáním posadíš na okraj pódia a skloníš hlavu. Co to děláš?" "Prosím našeho Pána, aby mi dal dobré kázání," vysvětluje otec. "A proč to tedy neudělá?"