Církevní (78)

V křesťanské škole se ptá učitelka dětí: "Tak děti, dám vám hádanku. Co je to? Skáče to po stromech a žere oříšky. Přihlásí se Lojzíček: "Já myslím že veverka, ale jak vás znám tak to bude určitě Ježíš Kristus."

Farář se ptá na hodině náboženství dětí: "Kdo chce jít do nebe?" Hlásí se všichni kromě Pepíčka Kalianků. "Proč ty do nebe nechceš?" "Protože maminka říkala, že mám jít ze školy rovnou domů!"

Po důkladné prohlídce pravil gynekolog: "Tak, milá paní, až se dnes vrátí Váš manžel domů..." "Nejsem vdaná," přeruší ho pacientka. "No tak až se setkáte s Vaším snoubencem..." "Nejsem zasnoubena." "Tak tedy řekněte svému příteli, že..." "Nemám a nikdy jsem neměla žádného přítele..." Na to se lékař zamyslel, poodešel k oknu a dlouho se mlčky díval ven na oblohu. "Pane doktore, proč vyhlížíte tak dlouho z okna?" neudržela pacientka svou zvědavost. "Protože naposledy, když se stalo něco podobného, tak vyšla hvězda na východě..."

Zpovídá se šestiletý klučina: "Požádal jsem manželku bližního svého." "Cože?" "No, roztrhl jsem si kalhoty a bál jsem se, že dostanu, tak jsem požádal manželku našeho souseda, aby mi to zašila."

Pan farář šel jednou s malým klukem na procházku. Po chvíli kluk uvidí cosi na zemi a povídá: "Pane faráři, tady je kravské hovno!" Pan farář praví: "Ale Pepíčku, tomu se přece říká kravinec." Šli dál a Pepíček hlásí: Pane faráři, tady je koňské hovno!" Pan farář zase praví: "No tak, Pepíčku, tomu se přece říká kobylinec!" Ušli zas kus cesty a Pepíček zase vidí něco na zemi. Aby nic nepokazil, tak vyhrkne: "Pane faráři! Tady je lidovec!"

Mladý muž, unavený městským životem, se usadil v malé vesničce. Koupil si zanedbaný pozemek, postavil na něm dům a před ním vytvořil překrásnou zahradu. Navštívil ho vesnický farář a říká mu: "Blahopřeji vám, Pán Bůh a vy jste zde vykonali dobrý kus práce." - "No, víte, pane faráři, měl jste se sem přijít podívat tenkrát, když tu Pán Bůh hospodařil sám."

Zemřel jeden technik a přišel před nebeskou bránu. Když uviděl svatého Petra, začal protestovat: – Tak počkej, Petře, já jsem moc mladý na smrt, mně je teprve pětatřicet. Svatý Petr se zamyslel, zahloubal do záznamů, pak se obrátil na technika a zavrtěl hlavou: – Kdepak, chlapče, kdepak; podle toho, kolik sis nechal proplatit odpracovaných hodin, ti táhne na stodvacátý rok…