Hudební (96)

Na dveřích garáže v níž zkoušela punková kapela se objevil inzerát: "Prodáme kytaru." Další den tam bylo připsáno: "Sláva!"

Na koncertě se nakloní pán k sousedovi a šeptá mu do ucha: "Ta zpěvačka má ale příšerný hlas. Nevíte, kdo to je?" "Moje dcera." "Tak to promiňte, to bude asi tou písní, ta je opravdu hrozná. Rád bych věděl, který kretén ji složil!" "Já."

Filharmonik se táže dospívajícího mládence, který založil nedávno punkovou kapelu: "A noty znáte?" "Na co? My hrajeme moderní hudbu..."

Dva trestanci, kteří byli odsouzeni k smrti na elektrickém křesle byli přivedeni do popravčí místnosti. Kněz je vyzpovídal, správce věznice pronesl formální proslov a odsouzení se naposledy pomodlili. Správce věznice se obrátil k prvnímu odsouzenému a vážně se jej zeptal: "Máte nějaké poslední přání?" Odsouzený odpověděl: "Ano, pane. Mohli byste mi zahrát naposledy Macarenu?" "Ovšemže," odpověděl správce, načež se obrátil ke druhému odsouzenému a též se jej zeptal: "No a co vy? Jaké je vaše poslední přání?" "Prosím," pronesl odsouzenec, "zabijte mě jako prvního."

"Proč zavíráš oči, když hraješ na klavír?" "Nemůžu se dívat, jak publikum trpí."

Koncert je v plném proudu. Pěvkyně zpívá, v první řadě sedí nadšený pán. O přestávce se otočí na svého souseda a sděluje mu své dojmy. "To je hlas, pane, co? Je to moje dcera, víte, hlas zdědila po mně!" Soused se na nadšeného pána úkosem podívá a suše praví: "Buďte rád, že jste se ho zbavil."

Jak poznáte, že pódium je rovně? . . Bubeníkovi tečou sliny z obou koutků rovnoměrně.