Námořníci (19)

Setkali se po letech dva námořníci. "No to je překvapení! Slyšel jsem, že jsi zahynul při lodní katastrofě." "No a vidíš sám, že ne! Žiju!" "Já tomu, ale stejně nevěřím. Mně to říkal někdo, komu věřím daleko víc než tobě."

Starší námořník sedí v restauraci a horlivě si prohlíží kdejaký obrázkový magazín a pečlivě z nich vystřihuje objednávací kupóny. "Prosím tě, co to děláš?“ zeptal se ho námořník od vedlejšího stolu. "Ale včera jsem se dozvěděl náhodou adresu kapitána, pod kterým jsem dva roky sloužil, teď vyplňuji kupóny jeho jménem. Už jsem ho přihlásil do sedmi knižních klubů, do tří dálkových kursů, požádal jsem devět pojišťoven, aby k němu vyslaly své zástupce, objednal jsem mu různé knihy na dobírku a dva patentní pásy proti kýle. Ten chlap mi ztrpčoval život po dva roky - a teď je řada na mně!“

Kanibalové zajmou trosečníky a chystají se je sníst, ale náčelník říká: „Nechte je být, dneska budeme mít utopence.” „Fuj, já už myslel, že jste kanibalové,” oddechne si jeden ze ztroskotaných námořníků. Náčelník se zamračí: „Nebojte, dočkáte se, teď ale přece nemůžeme nechat vaše utopené druhy zkazit!”

Přijde kapitán galéry za galejníky, kteří jsou u vesel a povídá: "Galejníci, mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a druhou špatnou, kterou chcete slyšet dřív?" Galejníci: "Tu dobrou." Kapitán: "Tak ta dobrá, k obědu každý z vás dostanete čtvrtku kuřete a džbánek vína. A teď ta špatná, až to sníte, tak si chci odpoledne zajezdit na vodních lyžích."

Za války jela loď v konvoji. Na můstku se najednou otočí kapitán k prvnímu důstojníkovi a povídá: "Letí na nás torpedo. To je ztracený. Běž do podpalubí a připrav nějak na to námořníky." První důstojník vleze do místnosti námořníků, vyndá přirození a křikne: "Koukejte, já s ním praštím o stůl a naše loď se potopí." Stane se. První důstojník plave na kusu dřeva a k němu šlape vodu kapitán a řve: "Co jste v tom podpalubí dělali? To torpédo nás minulo!"