Námořníci (19)

Čerstvě ženatý námořník byl přeřazen na malý ostrov v Pacifiku. Píše manželce: „Drahá, uplyne dlouhá doba, než se znovu uvidíme. Už teď se mi stýská a nevím, jak to bez tebe vydržím. Navíc je tady všude spousta mladých dívek. Poraď mi. Myslíš, že kdybych si našel nějaký koníček, pomůže mi to odolat pokušení?” Manželka mu zpátky poslala harmoniku, ať se na ni naučí hrát. Po roce se manžel vrátil domů, otevřel dveře a objal manželku: „Nemůžu se dočkat, miláčku, až tě odnesu do postele a budeme se vášnivě milovat celou noc.” „Moment, moment, drahý. Nejdřív mi ukaž, jak umíš na harmoniku!”

Starý kormidelník vypráví námořníkům: „Já jsem se prvně opil, když mi bylo třináct let..." „A co potom?" „Co by? Od té doby jsem nevystřízlivěl..."

Zastaví důstojník nachmeleného námořníka a napomíná ho: "Jak to chodíte? Vždyť máte čepici obráceně!" "To nevadí, já se za chvíli budu zase vracet!"

Ptá se přítelkyně: Mary, proč si bereš na loď černé šaty? Můj manžel neumí dost dobrě plavat.

Vypráví jeden námořník kamarádům: "Všechny ty vaše historky nestojí za nic! To já se včera zasloužil o to, že jistá mladá žena uhájila svou čest!” "To je úžasné! Povídej, jak se to stalo?” žasnou kamarádi. "Rozmyslel jsem si to.”

Sedí dva námořníci v lokále. Jeden starší, protřelý mořský vlk a druhý takový holobrádek, kterému je námořnická čepice trochu velká. A naproti nim sedí mladá, hezká slečna. Nováček se na ni dívá lačnýma očima a občas vzdychne. Když už to trvá příliš dlouho, povídá mu ten starý vlk: "Běž a prohoď s ní pár slov! Uvidíš, že tahle si dá říct, mám na to čuch!" Nováček se tedy odhodlá, vstane a přistoupí ke slečně: "Hele, slečno, nekopla byste si s námi partičku mariáše?"

V záchranném člunu se plaví kapitán se šesti zachráněnými námořníky. Nemají co jíst. Kapitán předloží návrh: "Nic se nedá dělat, musíme si to rozdělit. V pondělí sníme plavčíka, v úterý kuchaře, ve středu kormidelníka, ve čtvrtek Mayera, v pátek Schulze a v sobotu sním Smitha!"