„Čím je nechvalně proslaven kníže Boleslav?” zkouší Jáchyma dějepisářka. „Že chladnokrevně zabil svého bratra Václava.” „Dobře. A co udělal Boleslav II.?” „Asi nic, když už byl Václav po smrti.”

Tento vtip se vyprávěl v době, kdy průměrný plat v Československu byl asi 2500 Kčs měsíčně, rohlík stál 30 haléřů, litr mléka 2 Kčs a jízdenka na tramvaj 1 Kčs. To takhle jednou tehdejší předseda vlády Štrougal přišel za prezidentem Husákem a říká mu: „Poslyš, mě už to nebaví, jak mi lidi pořád nadávaj, že mám tak hrozně velkej plat. Nemohl bych dostat nějakou jinou práci, kde bych měl menší plat než jako předseda vlády?“ Husák mu řekl: „No, měl bych tady jedno volné místo na jednom ministerstvu, asi tak za 10 tisíc měsíčně.“ „No, to je taky docela moc, něco s ještě nižším platem tam nemáš?“ „No, pak bych tady měl jedno místo na jednom generálním ředitelství asi tak za 7 tisíc.“ „No, to je pořád ještě moc. Víš, já bych chtěl něco za takové dva nebo tři tisíce.“ „No jó, ale to bys musel něco umět!“

Jeden kněz navštívil druhého, když se zrovna modlil breviář, a překvapeně mu říká: "Ty se modlíš breviář a při-tom kouříš ?" "No ano, ale já to mám povoleno od biskupa," odpovídá tázaný. Zakrátko ho navštíví znovu a říká mu: "Tak já jsem se ptal biskupa a ten mi to nepovolil." "A jak ses ptal ?" "Jestli smím kouřit, když se modlím breviář, a biskup mi odpověděl, že by to bylo neuctivé." "Tak to ses zeptal špatně. Já jsem se zeptal, jestli se smím modlit, když kouřím, a biskup mi řekl, že ano, že dobře využiji čas."

Hádají se manželé a žena povídá: "Maminka mi říkala, že si tě nemám brát!" Manžel: "Proboha a já jsem jí tak křivdil." Venku je strašný nečas, velká fujavice, když si najednou u Novákových všimne manžel, že někdo už pěknou chvíli klepe z venku na dveře. Jde tedy k dveřím a když otevře dveře, spatří svojí tchýni a povídá ji: "Maminko, co vy tady v takovémto počasí, proč raději nejdete domů?"

Ředitel závodu pozoruje s nesmírným zaujetím a zalíbením novou pracovnici. „Pět dětí,” zašeptal mu do ucha jeden z jeho podřízených. „Cože?” vyjevil se ředitel. „Ta přece nemůže mít pět dětí!” „Ona ne, ale vy je máte.”

Koupil sem ti něco na krk, milá," povídá Skot své ženě. "Náhrdelník?" "Ne." "Zlatý řetěz." "Ne." "A co je to tedy?" "Mýdlo, drahá!"

Manželé se večer baví a muž prohodí: „Víš, čím chce být ten náš malý rošťák, až vyroste?“ Žena: „Ne, nevím?“ Muž: „Popelářem. A víš proč? Protože si myslí, že popeláři pracují jen v úterý.“

Ptá se synek tatínka: „Táto, co jsou to volby?” „Pojď, já ti to ukážu.” Na zahradě přistoupí ke keři plnému vrabců a zatleská. Frr, všichni vrabci uletí, ale za chvíli jsou zpátky. „Táto, vždyť jsou zase zpátky.” „To ano, synku, ale každý na jiné větvi.”

Zabíjí šilhavý řezník prase, pomocník se ho ptá: "Bijete vždycky tam, co se díváte?" - "Ano!" - "Tak si radši to prase podržte sám!"

Stojí takhle policajt ve službě na rohu a najednou naproti na chodníku vidí kolegu, jak před sebou valí velký sud. "Kam to valíš?" "Ale, byl jsem tuhle u doktora a ten mi řekl, že mám donést za měsíc moč." Tak za hodinku ten první vidí druhého, jak to valí zpátky. "A proč to valíš zpátky?" "Ale, našli mi tam cukr, tak jim ho tam přece nenechám!"