Byl jednou jeden podnik a v něm čtyři zaměstnanci, kteří se jmenovali:
Každý, Někdo, Kdokoliv a Nikdo.
Jednoho dne bylo třeba splnit důležitý úkol a Každý si byl jist, že to Někdo
udělá. Mohl to udělat Kdokoliv, ale Nikdo to neudělal.
Někdo se rozzlobil, protože to přece byla práce pro Každého. Každý si
myslel, že by to mohl udělat Kdokoliv, ale Nikdo si neuvědomil, že to Každý
neudělá. Nakonec Každý obviňoval Někoho, že Nikdo
neudělal to, co mohl udělat Kdokoliv.
-
Sdílejte na Facebooku
Šéf k zaměstnancům: „Už tady nechci slyšet slovo nepořádek.”
„A jak tomu budeme říkat?”
Říká ředitel zástupci: „Vyhledejte mezi mladými zaměstnanci toho nejtalentovanějšího, o kterém si myslíte, že by mě jednou mohl nahradit.”
„A co potom, povýšit?”
„Ne, vyhodit!”
-
Sdílejte na Facebooku
Zachránili se na pustém ostově dva trosečníci. Jednomu z nich se podařilo vylovit i klobouk. Chvíli chodili po ostrově a přemýšleli, co dělat. "Ty, půjč mi asi na hodinu ten tvůj klobouk," napadlo najednou jednoho z nich. "A co s ním budeš dělat?" "Sednu si támhle pod palmu a budu žebrat, abychom měli něco pro začátek."
-
Sdílejte na Facebooku
Přijde chlap do masny a pozdraví: "Čest práci!"
Je na řadě.
"Cosi přejete" ptá se prodavač.
"Kilo bůčku."
Prodavač mu jej podá a říká "22 korun".
On objednává dále: "Dvě kila hovězí zadní."
Prodavač: "48 korun."
V tom se velice vehementně ozve zákazník, co nakupoval před ním,
"Pane vedoucí co to má znamenat, já jsem platil za kilo bůčku 90.- korun a za 2 kila hovězího skoro 500,- korun?"
Prodavač odpoví: "Jo pane, starý pozdrav - starý ceny!"
-
Sdílejte na Facebooku
Omyl: „Když jsem se před ránem vracel z hospody, dcera mi prozradila, že se nám v noci někdo vloupal do bytu!“ „No, a co se stalo?“ „No co, dovezli ho do nemocnice…“ „Cožéé?“
„No, manželka se v noci probudila a v domnění, že jsem to já, ho seřezala válečkem a potom na něj poštvala ještě psa…“
-
Sdílejte na Facebooku
Jsou 3 kůzlátka a máma koza.
Jednou se máma koza rozhodla, že půjde na nákup a s malými kůzlátky si dohodla heslo: polib mi vemínko.
Tak máma koza odešla a za chvilku přišel vlk a prosil je, ať mu odemknou dveře, ale kůzlata nic.
Za malou chvilku přišla koza, že si zapomněla peněženku, tak se vlk schoval a poslouchal, jaké je heslo.
Když koza odešla, vlk přišel znovu ke dveřím a povídá: "Kůzlátka, otevřete mi, heslo je polib mi vemínko!"
A kůzlata na to: "A ty nám polib prdel, my máme kukátko!!!"
-
Sdílejte na Facebooku
Děda přijde ke zpovědi a přiznává se:
- Pane faráři, zhřešil jsem. Přes válku jsem schovával na půdě jednoho Žida.
- Ale, synu, to není hřích, pomoci člověku, ať už je jakékoliv víry.
- Pane faráři, ale já jsem od něho žádal za každý den 20 korun.
- Nóó... to už také pěkné nebylo, ale to není velký hřích.
- To se mi ulevilo, pane faráři. A neměl bych mu už říci, že válka skončila?
Poslala maminka Pepíčka (koho jiného) na faru se vzkazem a poučila ho:
"Hlavně nezapomeň slušně pozdravit - Pochválen buď Ježíš Kristus!"
Po návratu se maminka Pepíčka ptala:
"Tak co, pozdravils, jak jsem Ti říkala?"
A Pepíček s bezelstným úsměvem odpověděl:
"Přišla mi otevřít hospodyně, tak jsem řekl - Zdrávas, Maria!"
-
Sdílejte na Facebooku