Říká velikonoční beránek smutně: „Jsem z formy.” Koledníci dořeknou koledu a teta přinese z domu mísu vajíček. „Chcete nějaké vejce, chlapci?” „Určitě, teta,” natahují ruce koledníci. „Výborně, takže to bude šest korun za jedno.”

Nový vedoucí úřadu nastoupí před úředníky a říká: "Ode dneška zavádím nový týdenní pracovní pořádek: pondělí: oddych po víkendu, úterý: příprava na pracovní den, středa: pracovní den, čtvrtek: oddych po pracovním dni, pátek: příprava na víkend, sobota, neděle: víkendové volno." Když domluví, přihlásí se jeden úředník a ptá se: "A v tu středu se s tím tady budeme jako jebat do kolika?" Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Sestřičko polibte mně! Nemůžu. Sestřičko, prosím vás udělejte to. Opravdu nemůžu. Proti předpisům, je už to, že ležím pod váma. Říká zdravotní sestra pacientovy po operaci: "I vy jeden rošťáku! Kdybyste se slyšel! Celou dobu co jsme vás operovali, jste vykřikoval samá neslušná slova!" "A nebylo to tím, že jste mi zapoměli dát narkózu?"

Vojáci mají cvičné střelby a kapitán se ptá jednoho vojáka: "Čím vy se živíte v civilu?" Voják: "Proč se ptáte, pane kapitáne?" Kapitán: "No jak vás tak pozoruju, tak vždy když vystřílíte zásobník, tak vytáhnete kapesník utřete všechny otisky na zbrani!" Rotný vykládá před nastoupeným útvarem: "Příští neděli bude vojenská přehlídka. Jestli bude ráno pršet, přehlídka se uskuteční odpoledne. Kdyby však pršelo odpoledne, bude přehlídka ráno."

Kapitán vyložil černého pasažéra na pustém ostrove, kde byli jenom kozy. Když pluli za 2 roky kolem, zastavili se za nim a našli tam malého kluka. "Jak se jmenuješ chlapečku?" zeptal se ho kapitán. "Béééééla" Připlave na ostrov trosečník a hned se k němu řítí jiný a volá: ,,No to je báječný, že jsi tady. Jsem tu sám se šesti ženskejma, to je hrozný, jenom v neděli mám volno." ,,Nedělička nebude."

Na hodině matematiky pan učitel pokládá dětem otázku: "Když budu držet v pravé ruce deset jablek a v levé jedenáct jablek. Co budu mít?" Pepíček se přihlásí a odpoví: "Pane učiteli, budete mít obří ruce." Pan učitel se ptá dětí ve škole, co je nejrychlejší na světě. Děti začnou jeden za druhým vykřikovat. Anička: „rychlík.“ Honzík: „letadlo.“ Maruška: „myšlenka – v mé mysli mohu být v Itálii a za vteřinu v Americe.“ Nakonec se přihlásí Pepíček a říká: „můj tatínek je ještě rychlejší, než myšlenka. Včera když jsem šel večer kolem ložnice, tak jsem zaslechl maminku, jak říká – No Franto, dneska jsi byl ještě rychleji, než jsem si myslela.“

Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl. Přijde domů, vrazí do dveří, přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne: "Odteďka chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a když ho sním,očekávám bohatý dezert. Po večeři mi připravíš koupel,abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mě obleče a učeše...." "Asi někdo z pohřebního ústavu," povídá žena..

"Včera mě tak nasrala tchýně, že jsem se neovládl." "A co jsi ji udělal?" "Schoval jsem jí zuby." Přijde pán do elektra: "Prosil bych žehličku." "Vyberte si, máme tu široký výběr." "Víte, to bude dáreček pro tchýni." "Samozřejmě, pane, mám vám hned odpojit nulák?"

Po návratu ze školy se máma vyptává Honzy: „Jak dopadla písemka z matematiky? Kolik příkladů jsi nevypočítal?“ „Jenom jeden.“ „Jen jeden? Z kolika?“ „Z deseti.“ „To vůbec není špatné... Devět příkladů máš správně!“ „Ani ne, ty jsem ani nezačal.“ První pokusy o výuku po internetu: Hodina začala, učitel se zjevil na obrazovce… Učitel: „Nevíte, jak se v tomhle zvyšuje hlasitost?“ Žáci: „Alt+F4.“ Učitel zmizel, hodina skončila.

Vedoucí: „Prosím vás, neříkejte mi pořád ‚boss’ nebo ‚šéf’, ale nějak pěkně, česky, po domácku. Například ‚náš živiteli’!” Stěžuje si náměstek kolegovi na novou sekretářku. „Myslel jsem, bůhví co to nebude, a musím tedy říci, že moje stará je v posteli lepší. Schválně ji vyzkoušej.” Za nějaký ten den se zase potkají a náměstek je zvědavý na názor kolegy a ten povídá: „Měl jsi pravdu, tvoje stará je lepší!” „Co je v práci nového?” „Ředitel zůstal ve výtahu.” „A dostali jste ho ven?” „Proč, fabrika najednou začala plnit.”