Rázná maminka zaúkoluje tatínka:
„Na, tady máš peníze, kup nějaké mikulášské balíčky, pak se ve sklepě pořádně namaskuj a uděláš dětem Mikuláše. Ale to ti povídám, ne aby tě poznali!“
„Ale jo, porád… nejsem blbý,“ odpoví tatínek.
Ještě ve dveřích na něj žena křičí: „Běda, jestli tě poznají!“
Po hodince zazvoní u dveří Mikuláš (tatínek). Čerta a anděla bohužel nesehnal, ale nadílku ano. Manželka mu ještě za zády dětí gestikuluje: „Za žádnou cenu tě nesmí poznat.“
Opravdu dobře zamaskovaný se ptá svých dětí: „Tak co, děti, byly jste hodné?“
A pravdomluvné děti špitnou: „Nebyly.“
Načež se za jejich zády ozvě rozzuřeným hlasem:
„Sakra, to musíte říct, že byly. Na co se táta tahá s tou nadílkou?“
-
Sdílejte na Facebooku
Všude na světě je ALKOHOLISMUS nemoc.
Jen na Moravě se tě zeptají: "Co nepiješ? Jsi nemocný?"
Nastupuje pohledná ženská do autobusu: "Jednou do Prahy, prosím."
Řidič: "Hmm, to je zajímavé, tento týden vezu do Prahy již třetí těhotnou."
- "No, dovolte, já přece nejsem těhotná!"
Řidič: "A my ještě nejsme v Praze."
-
Sdílejte na Facebooku
Muž se ptá své manželky, co by si přála k Vánocům? Ta mu odvětí: "Nevím." Uběhne pár dní a oba sedí pod štědrovečerním stromkem a rozbalují dárečky. Žena se pustí do vybalování, když tu na ní z lesklého papíru vypadne špinavý, rezavý, kus plechu. -"Co je to?" nechápe manželka. -"Nevím." muž na to.
Pan Lantoš se chlubí svému kamarádovi: "K Vánocům od manželky dostanu novou rybářskou soupravu, našel jsem to u ní ve skříni!" "Tak to já asi dostanu nahatýho chlapa!"
-
Sdílejte na Facebooku
„Jaroušku, víš, že moji rodiče nám dali pod stromeček sto tisíc korun? Co tomu říkáš?” špulí Laděnka pusinku na svého manžílka.
„Že to s tebou, miláčku, budu muset ještě jeden rok vydržet!”
„Honzíku,” povídá děda, „tak co jsi dostal letos k Vánocům?”
„Dostal jsem novej počítač,” pochlubí se vnouček.
„Počítač?” zapřemýšlí dědeček. „A jak počítá?”
-
Sdílejte na Facebooku
Patrik zve přítele na silvestrovský večírek a vysvětluje: „Dostaneš se k nám autobusem číslo 26, vystoupíš na předposlední stanici a já bydlím hned naproti, v čísle 28. Zazvoníš loktem u branky a jak se ozve bzučák, strčíš do branky kolenem a už jsi u mě!”
„Propána,” žasne Harold, „a proč bych měl zvonit loktem a kolenem kopat do branky?”
„Propána,” zhrozí se Patrik, „a to by ses, člověče, nestyděl přijít na silvestrovský večírek s prázdnýma rukama?”
-
Sdílejte na Facebooku
René k Zuzaně: „Můj otec byl na Silvestra sťatý jako sníh.”
„Jako sníh?”
„Skutečně, do půlnoci poletoval a po půlnoci začal padat.”
Prvního ledna se ptá matka syna: „Už jsi zase na Facebooku? Kdys tu byl naposledy?”
Syn: „Vloni, mami, vloni...”
-
Sdílejte na Facebooku